Tvoje první narozeniny!

27. listopadu 2010 v 0:26 | Skorodeník |  Tvůj první rok
S mobilem
Pro malého chlapečka jako jsi ty je den dlouhý jako měsíc a měsíc dlouhý jako rok. Proč? Protože vše je nové, vše je potřeba prožít a vše je veliké. A hlavně je toho tolik! Každý okamžik je tak trochu nový svět, do kterého vstupuješ a jen máloco se opakuje. Ale něco se přece jen opakuje a ty si toho všímáš a máš pak radost. Protože, kdo si toho všímá, ten zažívá sílu zkušenosti a odhaluje paměť. Proto rád opakuješ věci, které už znáš - protože fungují -  a ještě radši poznáváš nové a hledáš souvislosti. Hledáš je po svém, ale náruživě a pozorně. My s maminkou si toho moc dobře všímáme a vidíme každý tvůj úspěch. Je to těžká práce, já vím. Když se já něco nového učím (protože pořád je co se učit), tak už mám tu výhodu, že spoustu věcí znám a mohu srovnávat. Ale pro tebe je to dřina. My dospělí říkáme: "děti si hrají". Ale děti pracují a těžce pracují. Málo který dospělý je takový dříč, jako vy - malí vědci a odhodlaní průkopníci životem (kéž bych já měl stále takové nadšení a touhu, jakou ty vyzařuješ každý den už od kuropění).
S dortem


Možná sis všiml, že ti tu popisuji tvoji první zimu, jaro, léto... A co bude dál? Podzim a pak znovu zima. Ano - žádné jiné období už není. Jen čtyři. Na podzim ses narodil. A protože znovu nastal podzim, tak ti je už rok. Listí, které mělo sytou zeleň, nyní zčervenalo a zežloutlo. Květiny uvadly a motýli, včely a další brouci se schovali před nadcházející zimou. Listí ze stromů pak opadá a děti si z něj dělají draky, nebo velké hromady, do kterých pak skáčí (to tě naučím, je to ohromná sranda). Takhle vypadá období, kdy slavíš narozeniny. Už jsi velký kluk, nebo takový větší klouček. Každopádně "miminko" se ti už říkat nedá. Dokonce jsi už udělal první krůčky! Ale jsi zatím opatrný a - proč to nepřiznat - trochu bojácný. Ale to  nevadí. Strach má svoje místo. Nikdy nezmizí, jen nás nesmí ochromit. A ty se ochromit nedáš. Pořád to zkoušíš a hledáš v sobě odhodlání a jistotu a když se na to cítíš tak se rozcapkáš - třeba mamince do náruče. Ale pak rychle na zem - jistota je přecejen jistota. 

S babičkou a prababičkou
Zpět k tvým narozeninám. To je den, ve kterém ses přesně před rokem narodil. Rok je když uběhne dvanáct měsíců (to ti vysvětlím později). A jak už má někdo rok, tak to už je něco. To už znáš spoustu věcí a dospělí už berou tvoje projevy mnohem víc vážně. No a narozeniny - zvlášť ty první - se musí oslavit. Oslava znamená, že lidé vyjadřují svoji radost, radost nad tím, že jsi mezi nimi a ty dáváš najevo, že můžeš s těmito lidmi sdílet svět. A je to také vyjádření vděčnosti - za prožitý rok, za to, čím nás obohatil. Ať už totiž uplynulý rok přinesl cokoliv, tak nás změnil a je jen na nás, jestli z toho umíme vytěžit něco dobrého pro nás samé. A ty jsi v této první zkoušce obstál. Máš jeden rok a umíš vše, co jednoletý chlapeček umět má. Je možná pravda, že některé děti umí víc (a některé míň). Ale my už s maminkou vidíme, že máš své tempo. A to není vůbec pomalé. Jsi vnímavý, jsi opatrný, jsi odvážný. Máš v sobě nadšení i zaujetí. A když je před tebou problém, tak ho zarputile, vážně a odhodlaně řešíš. Nenecháš se odradit. To jsou vlastnosti, které ti leckterý dospělý může závidět (možná i většina).

Na tvé narozeniny přišly tvoje babičky, prababičky, tety a strejdové, i sestřenice. Dostal jsi dárky i od veselých sousedů, kteří si na tebe vždy vzpomenou s nějakým pamlskem nebo hračkou (promiň - pracovním nástrojem). Dokonce jsi dostal dva dorty! Jeden vypadal jako želva a druhý byl kulatý a měkký - ten byl určen k demolování. Jinými slovy - měl jsi výsostní právo do něj praštit nebo pořádné hrábnout a ochutnat. Ty jsi se ovšem zachoval jako distingovaný aristokrat, který čeká na příbor. Očividně ses rozpakoval investovat do svého dortu razantní úder. A tak jsme tě netrápili - maminka ti nabrala na prstík a dala ochutnat. Ale ty prostě nejraději papáš kašičku - a to ze lžičky! Tatínek to ovšem nevydržel. Asi se v něm ozvalo dětství, či co (v tvém věku se rovněž rozpakoval praštit do dortu) a tak - jakoby chtěl dohnat, co v mládí zameškal, do tvého dortu praštil sám. Jenže, když tohle udělá dospělý, vypadá jako blb (nejapný člověk). Prostě má spontánnost nebyla nadána bezelstnou bezprostředností malých dětí. Každopádně jsme museli dlouho čistit kuchyň  - i tatínka. Ale myslím, že narozeniny tě nezklamaly. Dostal jsi spoustu dárků - a hlavně i ty, které pípají a hrají a uspokojí tvojí touhu řešit problém a překonávat hranice své zručnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama