Svatba

20. března 2013 v 12:05 | Skorodeník |  Tvůj třetí rok
Ještě než se pustíme do tvého třetího roku, je nutno, abych zmínil, že jsme se s maminkou stihli vzít. No… Nedá se úplně říct, že bych si maminku vzal nebo, že by si ona vzala mě. Nebo dokonce, že bychom se vzali někam. My už jsme se tak nějak vzájemně měli. Je ovšem takovým zvykem, že se tato záležitost dá slavnostně najevo. A zároveň je tak dáno určité datum, odkdy to berou vážně i úřady. Kdybys nevěděl, co je to úřad, tak to jsou vlastně lidé, kteří sedí v nějakém domě se státním znakem a přemýšlí, jak ti za tvé peníze komplikovat život. Blíž tě tím zatěžovat nebudu. Na to je ještě čas. Každopádně my jsme to s maminkou udělali rádi a náramně jsme si to užili. A ty jsi byl taky u toho. Trochu jsme se báli, aby ses nenudil, ale zvládl jsi to báječně. Když úředníci pronášeli svá kouzla zbavená zaklínadla, tak ty jsi se vcelku kvalitně bavil kufříkem plným hraček na úřední podlaze a tvoje teta Mirka na to zodpovědně dohlížela. Maminka byla moc krásná a bíle šaty ji opravdu slušely. Ty jsi to zprvu moc neocenil. Zdálo se dokonce, že ti maminka připadá strašidelná, neboť tvé první rozpaky se proměnily až v pláč. Zkrátka jsi na ten pohled nebyl zvyklý. Maminka sice vypadá pořád jako princezna, ale tentokrát to až zářilo. Ty jsi měl také elegantní oblek a pohyboval jsi se v něm poměrně zkušeně. Dá se říct, že jsi toho dne byl jediný pragmatik a svým postojem jsi zjevně dal najevo, které věci jsou v životě důležité. A to je zejména hra. Je to jedna z věcí, které mě učíš právě ty. A dokud si i my s maminkou budeme hrát, tak tento slavnostní den promění ve skutečnost slib, že se nikdy neopustíme. Protože: kdo si hraje, nezlobí a když se lidé nezlobí, tak se mají rádi!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama